SOVĚTSKÉ OBCHODY

1968–1991

Obchodní dům Družba na sídlišti Balonka

Obchody se spotřebním zbožím v Milovicích provozovalo v 60. letech spotřební družstvo Jednota. S příchodem sovětských útvarů nastal nedostatek zboží. Milovičtí občané si stěžovali na přehnaně velké nákupy sovětských důstojníků a jejich rodin. Problémy se zásobováním citelně poznamenaly Vánoce 1968 a dále se zhoršovaly. Pozitivní obrat nastal až v sedmdesátých letech, kdy Sovětská armáda založila na území posádky síť vlastních obchodů provozovaných organizací Vojentorg.

Sovětské obchody byly pružně zásobované. Ceny byly stejné jako v československých prodejnách.

V roce 1973 převzali Sověti od Jednoty prodejnu na sídlišti Balonka. Zřídili v ní Obchodní dům Družba, který sloužil i českým zákazníkům. Díky vlastní dopravě dokázal Vojentorg zajistit pružné zásobování a pestřejší nabídku zboží, než jaká byla obvyklá v československých obchodech. Maso, ovoce a zelenina byly dováženy několikrát v týdnu. Nechyběly ani trvanlivé potraviny a cukrovinky ze SSSR. Na tehdejší dobu byla ojedinělá i prodejní doba. Obchodní dům Družba byl otevřený každý den v týdnu, v intervalu 8.00–13.30 a 16.00–21.00. Za nákupy do Milovic přijížděli lidé ze širokého okolí.

V sovětské posádce nechyběl obchod s dětským zbožím.

Českoslovenští občané měli přístup do sovětské posádky oficiálně zakázaný. Výjimku tvořili pracovníci dodavatelských firem, družební delegace a organizované výpravy do Památníku Karpatsko-dukelské operace. Ty mohly navštívit další prodejny na sídlišti v Mladé, včetně velkého obchodního domu Univermag. Tam bylo k dostání i nedostatkové zboží československé a sovětské výroby. Především se jednalo o domácí potřeby, bytové doplňky, hračky, obuv a textil. Není se co divit, že největší zájem o prohlídku Památníku Karpatsko-dukelské operace byl vždy před Vánoci. Součástí Univermagu byla tzv. generálská hala s luxusním zbožím, do které měli přístup pouze vyšší důstojníci a oficiální státní návštěvy.

Prodavačky byly většinou ženy sovětských důstojníků.

Vzpomínka na nákupy manželky Leonida Iljiče Brežněva v Milovicích.

Text je převzatý z knihy Andropov zblízka, Sinicin I. E., Rossiyskaya Gazeta, Moskva 2004, s. 342–344.

Na pozvání československé vlády dorazila do Karlových Varů manželka generálního tajemníka ÚV KSSS Viktorija Petrovna Brežněva. Od kanceláře prezidenta ČSSR obdržela 30 000 Kčs jako kapesné. Během pobytu se rozhodla navštívit obchodní dům Univermag v Milovicích, kde chtěla nakoupit suvenýry pro rodinu. Věděla, že se zde nachází speciální generálská hala s nedostatkovým luxusním zbožím. Do Milovic dorazila ve vládním speciálu Tatra 603, který následoval prázdný minibus RAF. Ačkoliv se podle protokolu jednalo o soukromou návštěvu, čekal na ni u brány vrchní velitel Střední skupiny sovětských vojsk. První dáma SSSR ihned zamířila ke generálské hale obchodního domu. Byla to místnost asi 200 m² přeplněná deficitním zbožím všeho druhu. Začala obcházet pulty, věšáky, stojany a police. V uctivé vzdálenosti ji následoval náčelník Vojentorgu. K ruce měla dva vojáky, kterým poroučela: „Dětské spodní prádlo? Dva tucty…, dámské punčochy? Pět desítek…, pánské košile? Tři desítky velikostí 42, 43, 44… Pak přišel na řadu křišťál, barevné sklo a porcelán. Prodavačky vše ochotně balily a vojáci balíky průběžně odnášeli do mikrobusu. Nakonec došlo i na několik křišťálových lustrů zavěšených na stropě. Viktorija Petrovna brala jen to největší a nejdražší. Její doprovod z generálního konzulátu SSSR v Karlových Varech se začal děsit. Oprávněně se obával, že všechno, co si vybrala, daleko přesahuje její kapesné. Jak věděla, že je mikrobus již naplněný po střechu, je záhadou. Ale právě v tu chvíli se posadila do Tatry a odjela se léčit do Karlových Varů… Šéf Vojentorgu napsal fakturu na vše, co si první dáma vzala. Částka mnohonásobně překračovala kapesné poskytnuté Čechy. S tímto účtem se velitel Střední skupiny vojsk vypravil na sovětské velvyslanectví v Praze. Zde podrobně vylíčil, jak návštěva první dámy proběhla a jaký důsledek to má pro vojenskou pokladnu. Zeptal se velvyslance, co by měl v této situaci udělat. Ten mu sarkasticky odpověděl: Pošlete tento účet Leonidu Iljiči, možná napíše usnesení k jeho proplacení…

Lze předpokládat, jaké by to mělo následky pro dotyčného generála. Manko bylo pravděpodobně vykryto snížením příspěvku na stravu a oblečení.