Zřízení Vojenského cvičiště u Nových Benátek

1866–1904

Nedostatečný výcvik byl jedním z důvodů porážky rakouské armády v bitvě u Hradce Králové roku 1866. Vojáci cvičili hlavně pořadovou přípravu a cviky se zbraní.

Příčiny založení vojenského prostoru u Milovic je nutné hledat v prusko-rakouské válce z roku 1866, kterou Habsburská monarchie prohrála především v důsledku zastaralé bitevní taktiky a neschopnosti koordinovat různé druhy zbraní (pěchotu, jezdectvo a dělostřelectvo). Vedení rakouské armády došlo k závěru, že nemá vhodná cvičiště pro moderní výcvik. Zatímco si muselo rakousko-uherské vojsko na manévry pronajímat pozemky od soukromých majitelů, v Německu existovalo již 23 stálých vojenských cvičišť.

Stejnokroje rakousko-uherských vojáků a důstojníků trénu z doby založení Vojenského cvičiště u Nových Benátek

C k. ministerstvo války se usilovně snažilo vytvořit výcvikový prostor pro jednotky 8. a 9. sboru, které byly dislokovány v Čechách. Dlouho se nedařilo nalézt vhodné území, které by vyhovovalo požadavkům armády. Řešení se nakonec objevilo roku 1901, kdy K. und K. Privilligerte Österreichisches Länderbank nabídla ministerstvu války pozemky u Nových Benátek.

Vojsko si pro svoje potřeby upravilo budovy v zrušené obci Mladá. Na snímku jsou dělostřelci 8. sboru v Mladé.

Následným šetřením bylo zjištěno, že nabízené pozemky jsou dostatečné pro výcvik všech druhů zbraní a je nutné vystěhovat pouze obec Mladou, která se nacházela uprostřed zamýšleného cvičiště. Záměr schválil 6. června 1903 císař František Josef I. a již koncem měsíce byla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě získala armáda od Länderbanky pozemky o rozloze 2 161 ha za 1 550 000 rakousko-uherských korun. Banka se navíc zavázala zajistit výkup pozemků a nemovitostí od soukromých majitelů.

Pohlednice znázorňující rozsah vojenského cvičiště.

Někteří obyvatelé Mladé odmítli své domovy pod nátlakem prodat. Jejich majetek byl vyvlastněn za státem vyměřenou cenu a oni sami byli vystěhováni na náves do Lipníku. Armáda získala cvičiště o celkové rozloze 3 465 ha za výhodnou cenu 3 300 000 rakousko-uherských korun. Cvičiště bylo připraveno k předání 31. března 1904.

Rakousko-uherští vojáci při výcviku s kulometem Schwarzlose M.07