ZÁNIK OBCE MLADÁ

1341 – 1905

  

Pohlednice vydaná v roce 1930 u příležitosti vzpomínkové oslavy 1000 let od založení Mladé. Oslava se konala na troskách obce, která byla vyvlastněna roku 1905.

 

V lesích, které lemovali severní obzor Milovic se nacházela obec Mladá, která je doložená již v polovině 14. století. K jejímu založení se váže pověst o Mladě, dceři knížete Boleslava I. Počátkem 20. století byla Mladá největší obcí východní části benáteckého panství, čítala 107 domů, ve kterých žilo 700 obyvatel. Nacházel se zde barokní kostel sv. Kateřiny s farou a hřbitovem, dvoutřídní škola a 2 hospody.

Náves Mladé s pochodujícím vojskem. Pohlednice z roku 1906.

 

První zprávy o zřízení vojenského cvičiště se donesly do Mladé v létě roku 1903. Brzy se do obce dostavila komise složená ze zástupců c. a k. eráru a Länderbanky. První výzvy k prodeji selských nemovitostí nebyly moc úspěšné. Mezi místními byl rozšířený názor, podporovaný farářem Frydrychem, že vesnice bude zachována a rolníci pouze odprodají menší část svých pozemků vojsku.

Budova obecní školy v Mladé, snímek z roku 1905

Josef Frantál, řídící učitel školy v Mladé

 

O vesnici Mladá se rozhořel předem prohraný boj. Zástupci obce marně rozesílali žádosti a protesty na všechny strany. Dokonce odjeli vyjednávat na ministerstvo války do Vídně, vrátili se však s nepořízenou. Místodržitel Karl Maria hrabě Coudenhove vydal 30. dubna 1904 Vyhlášku o zřízení  vojenského cvičiště, ve které byly zdůrazněny výhody zvolené polohy nového cvičiště, jež si měla vyžádat pouze přestěhování jedné vesnice.

Stavení z Mladé, snímek z roku 1905.

 

Obec se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory. S prodejem nemovitostí souhlasily především domkáři a hospodáři s menšími pozemky. Doufali, že si polepší. Výkupní komise zpočátku skutečně nabízela vyšší ceny, aby přilákala další prodávající. Majitelé větších hospodářství nechtěli prodat své usedlosti i pro to, že nikde v okolí nebylo možné zakoupit polnosti podobných velikostí. Jako náhradu za své grunty požadovali, aby armáda vybudovala novou vesnici v rámci regionu. Na tento návrh vojsko nepřistoupilo.

Sdružená pohlednice z roku 1907, kdy obec Mladou musel opustit hostinský Janoušek, poslední obyvatel Mladé.

 

Do zakoupených chalup v Mladé se nastěhovali vojáci a od srpna 1904 probíhal v bezprostřední blízkosti obce dělostřelecký výcvik, spojený s ostrými střelbami. Zároveň vojsko pochodovalo a cvičilo i na pozemcích, které stále patřily sedlákům. Byla při tom zničena část úrody, která nebyla majitelům pozemků uhrazena. Tímto psychologickým nátlakem se podařilo přimět několik dalších rodin k vystěhování.

Kolorovaná pohlednice zaniklé obce Mladá z roku 1908. V té době byla již některá stavení zničena dělostřeleckou palbou.

 

Ceny nabízené v dalších kolech výkupu již nebyli tak výhodné, byly odvozené od předchozího prodeje pozemků Länderbanky. Majitelé nemovitostí si stěžovali, že za odhadnuté peníze nelze zakoupit odpovídající hospodářství. Navíc byli osočování výkupní komisí, že žádají za své usedlosti neúměrné ceny. Dne 30. listopadu 1904  vyhlásilo Místodržitelství v Praze, že doposud nevykoupené pozemky budou vyvlastněny za státem stanovenou cenu.

Dělostřelci 8. sboru v Mladé roku 1908

V Mladé zůstávalo 26 rodin, které se odmítaly opustit své domovy. K násilnému vyklizení Mladé došlo 16. října 1905. Mladou obstoupil kordon 36. a 92. pěšího pluku, v záloze čekali dragouni na koních. Četnictvo za asistence vojska nakládalo na povozy movitý majetek občanů Mladé a vyváželo jej za hranice vojenského cvičiště, na náves do Lipníka. Vystěhování provázeli srdcervoucí scény. V obci směl zůstat pouze hostinský Janoušek, který až do roku 1907 provozoval důstojnické kasino a obchod pro mužstvo.