Noc literatury 2025
Městská knihovna Milovice ve spolupráci s naším muzeem uspořádalo již třetí ročník akce Noc literatury.
Známé osobnosti – Ondřej Pavelka, Jan Burda a Petra Špindlerová četli úryvky ze současné evropské literatury.
Návštěvníci si v promítací místnosti Muzea vojenského prostoru v Milovicích mohli poslechnout úryvek z knihy bulharského spisovatele Georgije Gospodinova – Zahradník a smrt.
Výlet do bývalé obce Mladá pro školní mládež
U příležitosti 120. výročí od násilného vystěhování bývalé obce Mladá uspořádalo Muzeum vojenského prostoru v Milovicích pěší výlet pro žáky ze ZŠ T. G. Masaryka Milovice a ZŠ Juventa Milovice. Cestou na ně čekala čtyři stanoviště s úkoly, soutěžemi a zajímavostmi z historie Milovic, letiště Boží Dar i rakouskouherské armády. Součástí programu byla také ukázka vybavení pyrotechniků Policie ČR, běh s replikou kulometu Schwarzlose a přednáška o historii samotné obce Mladá. Každý účastník si z výletu odnesl sadu historických pohlednic Milovic a po splnění všech úkolů i poukaz na domácí limonádu zdarma v kavárně Skočna. O bezpečný průběh akce se postarala Městská policie Milovice, která žáky doprovázela po celé trase.
Akce se uskutečnila ve dnech 14. 10. 2025 a 17. 10. 2025. Zúčastnilo se jí celkem 150. žáků.
Přednáška: Vystěhování obce Mladá
Kdy: 18. 10. 2025, 16:00 – 17:00
Kde: Muzeum vojenského prostoru v Milovicích na adrese: Náměstí 30. června 507, Milovice.
Přednáška: 100 let Balonky – Vojenské balóny v Milovicích 1925 – 1939
Kdy: 25. 10. 2025, 15:00 – 16:30
Kde: Muzeum vojenského prostoru v Milovicích na adrese: Náměstí 30. června 507, Milovice.
VÝROČÍ 100 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU LETIŠTĚ BOŽÍ DAR U MILOVIC (1925 – 2025)
Milovické vojenské letiště bylo vybudováno poblíž statku Boží Dar v letech 1923–1924, jeho provoz byl zahájen před sto lety – v roce 1925.
Letištní plocha byla travnatá o rozměru 520 × 950 m a umožňovala přistání téměř všech typů vojenských letadel. Místo hangárů se používaly stany, až ve 30. letech byly na Božím Daru postaveny první kovové hangáry typu Pícha 1 a 2.
Na území cvičiště byly zřízeny dopadové plochy pro nácvik shozu pum a ostré střelby. Letecké útvary se v Milovicích často střídaly, většina byla podřízena Leteckému pluku 1 „T. G. Masaryka“.
Za první republiky sloužila na letišti Boží Dar celá řada vynikajících čs. letců. Jedním z nich byl „král vzduchu“ František Novák, který vyhrával mezinárodní akrobatické soutěže. Za zmínku jistě stojí i pozdější letecká esa RAF František Peřina a Miloslav Mansfeld.
Během mnichovské krize v září 1938 operovaly z Milovic výzvědné letouny Aero A-100 a Avia B-71. Po nacistické okupaci v březnu 1939 převzala letiště Boží Dar i s československými letouny německá armáda.
Během 2. světové války bylo letiště využíváno jen sporadicky. Na sklonku války zde na letišti jako na nouzové ploše působila část bitevní eskadry Immelmann (III./SG2), která byla vyzbrojena střemhlavými bombardéry Junkers Ju 87 Stuka.
Po osvobození byl na letišti Boží Dar obnoven výcvik, sloužila zde celá řada čs. pilotů, kteří za války létali ve Velké Británii i Sovětském svazu. Patřil mezi ně i podplukovník Karel Trojáček, bývalý letec 311. čs. perutě, který v červenci 1948 uletěl z Milovic do Bavorska.
Počátkem 50. let proběhla rozsáhlá rekonstrukce letiště Boží Dar, která zahrnovala i vybudování 2500 m dlouhé a 80 m široké betonové dráhy, umožňující vzlet a přistání proudových strojů.
V rámci přejmenování Vojenského výcvikového tábora Milovice na Vojenský výcvikový prostor Mladá v 50. letech bylo přejmenováno i letiště Boží Dar na letiště Mladá.
Během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se na letišti Mladá nacházelo Výcvikové středisko letectva, 47. průzkumný letecký pluk, 13. vrtulníková letka a 311. vrtulníkový roj. Mnozí příslušníci těchto jednotek se symbolicky postavili okupantům na odpor. Vypnuli pozemní světla a naváděcí systémy, takže sovětská letadla mohla v Milovicích přistávat až po obsazení letiště pozemními silami, nebo záměrně rušili spojení mezi sovětským řídícím letového provozu a piloty – údajně tak způsobili katastrofu jednoho sovětského transportního letounu.
Po podpisu Smlouvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR se českoslovenští piloti museli z milovického letiště vystěhovat. Výcvikové středisko letectva bylo přeloženo do Brna a 47. průzkumný pluk do Pardubic. Odstěhovat se musely i rodiny vojáků z povolání.
Na letišti Boží Dar se na téměř 23 let usadilo velitelství 131. Novgorodské smíšené letecké divize a část jemu podřízených útvarů, které byly vybaveny stíhačkami, vrtulníky i dopravními stroji. Intenzivní letecký výcvik zde probíhal každý den do pozdních nočních hodin.
Pro potřeby sovětského letectva bylo letiště postupně zmodernizováno. Během 70. let vzniklo 44 mohutných železobetonových úkrytů pro letouny, tzv. „úlů“. Jeden z nich – „Hangár č. 12“ – byl v roce 2013 vyhlášen kulturní památkou. Současně byla vybudována další pojížděcí dráha na jižní straně letiště. V blízkosti letiště bylo uloženo 2500 tun munice. V lokalitě Na Vinici pak vznikl na sklonku 70. let sklad určený pro uložení jaderných leteckých pum.
Po odchodu Sovětské armády z Československa v roce 1991 převzala rozsáhlý areál milovického letiště čs. armáda. K obnově provozu již nedošlo. Místo toho zde probíhala sanace obrovských ekologických škod, které zde zanechala Sovětská armáda. Letiště Boží Dar bylo nakonec předáno do civilní správy. Většina budov a zařízení letiště byla v 90. letech zdevastována a následně odsouzena k demolici.
I když z Milovic odešla armáda, letiště Boží Dar nadále slouží pro rekreační i sportovní letce. Vlastníkem areálu letiště Boží Dar je Středočeský kraj, který několikrát proklamoval, že má s rozvojem této lokality do budoucna velké plány.
U příležitosti výročí 100 let letiště Boží Dar si Muzeum vojenského prostoru v Milovicích pro vás připravilo reprint historické pohlednice zdarma. Můžete si ji vyzvednout v Turistickém informačním centru Milovice, na adrese Náměstí 30. června 507, Milovice.
Budeme se těšit na vaši návštěvu.
PODPOŘTE NÁVRAT PRAPORU ÚTOČNĚ VOZBY DO MILOVIC!
V Milovicích se za první republiky zrodilo československé tankové vojsko, tehdy nazvané jako „útočné vozba“.
Po vyhlášení Československé republiky v roce 1918 měla armáda nového státu jen několik pancéřových vlaků a dva obrněné automobily Lancia. Vojenské střety na Slovensku ale rychle ukázaly, že bez moderní obrněné techniky se Československo neobejde. Rozkazem Ministerstva národní obrany bylo v Milovicích dne 29. října 1919 ustanoveno Velitelství zvláštních bojových útvarů (V.Z.B.Ú.), pod které spadala veškerá obrněná technika československé armády.
První tanky zakoupila československá armáda ve Francii. Jednalo se o 7 kusů tanků Renault FT, z toho čtyři s dělovou výzbrojí, dva s kulometnou výzbrojí a jeden rádiový (model TSF). Lehké tanky Renault byly poměrně malé, jejich posádku tvořili pouze dva muži. Výzbroj tanku byl buď kanón Puteaux SA 18 ráže 37 mm, nebo kulomet Hotchkiss ráže 8 mm (některé kusy byly později přezbrojeny na kulomety vz. 24 ráže 7,92 mm).První tank dorazil do Milovic 14. ledna 1922, kde dostal číslo 51.
Ve 20. letech se československá armáda potýkala s obrovským podfinancováním. V občanské společnosti převládal názor, že v Evropě již žádná větší válka nehrozí. Někteří politici dokonce požadovali, aby byla armáda zrušena a nahrazena systémem milic jako ve Švýcarsku. Armáda dostávala pouze nezbytné minimum prostředků. Přesto se díky velkému úsilí a improvizaci podařilo vybudovat Prapor útočné vozby, který byl 15. září 1933 povýšený na pluk.
Předání standarty Pluku útočné vozby
V československé armádě byla dodržována tradice, že každé jednotce od síly pluku (výjimečně i menší jednotce) byla propůjčena bojová zástava – prapor nebo standarta. Platilo to pro pluky, které vycházeli z původních útvarů čs. legií i pro nově vybudované jednotky. Na výrobu plukovních praporů finančně přispíval prezident, vláda, různé spolky, nebo města či obce, kde byla daná jednotka posádkou. Tyto podporovatelé pak na prapor slavnostně připínali pamětní stuhy. Obec Milovice nechala za 700 Kč vyrobit stuhu s nápisem „Nepřátel se nelekejte na množství nehleďte“.
Nově vzniklý Pluk útočné vozby z Milovic obdržel standartu od Národní rady československé dne 27. května 1934 v Českém Brodě – na pětisetleté výročí bitvy u Lipan (30. 5. 1434). V předvečer národní manifestace proběhla ve vojenském táboře v Milovicích slavnost „Přibití a zdobení standarty“ za účasti generálního inspektora československé armády generála Jana Syrového a dalších významných hostů.
Následující den se celý Pluk útočné vozby a slavnostní hosté odebrali na náměstí do Českého Brodu, kde proběhla přehlídka vojska před ministrem národní obrany Bohumírem Bradáčem, předsedou Národní rady československé dr. Bohumilem Němcem, náčelníkem hlavního štábu čs. armády generálem Ludvíkem Krejčím, francouzským generálem Louisem-Eugènem Faucherem a řadou dalších hostů.
Pluku útočné vozby během přehlídky velel plukovník Antonín Pavlík, ostatnímu vojsku velitel milovického pěchotního učiliště generál Karel Kutlvašr. Po slavnostních projevech převzal plk. Pavlík standartu z rukou ministra Bradáče a za svůj pluk složil „slib věrnosti vlajce, která bude nesena vždy v čele pluku v dobách dobrých i zlých“. Po těchto slovech náměstím zaburácelo: „Přísaháme!“ a hudba začala hrát „Kdož jste boží bojovníci“.
Útočná vozba v době ohrožení republiky a za okupace
V době sílící hrozby ze strany nacistického Německa v polovině 30. let začalo Československo investovat obrovské finanční prostředky do obrany. Z původních 7 kusů tanků tak nakonec vyrostla brigáda útočné vozby o síle tří pluků, která měla během mobilizace v roce 1938 ve stavu téměř 350 tanků a stala se tak důležitým prvkem obrany Československé republiky. Po vyhlášení všeobecné mobilizace zaujaly jednotky útočné vozby své pozice v nástupních prostorech. Místo nepřítele však přišla Mnichovská dohoda, odstoupení pohraničí a demobilizace.
Mnoho vojáků Pluku útočné vozby 1 z Milovic se nesmířilo s okupací a bojovali proti nacistickému Německu v řadách československé zahraniční armády, nebo domácího odboje. Někteří v tomto boji padli, stejně jako jejich dlouholetý velitel – generál Antonín Pavlík. Krví tak zpečetili přísahu věrnosti republice Československé, kterou slibovali před standartou svého pluku.
Současnost
Okupaci a komunistický režim přežila standarta Pluku útočné vozby v Památníku osvobození na Vítkově, kde je uložená dodnes. Historické prapory čs. armády, všedně standarty P.Ú.V., se od roku 2007 staly nedílnou součástí ceremoniálu udílení státních vyznamenání a pietních aktů, při kterých je nosí vojáci Hradní stráže.
Návrat praporu Pluku útočné vozby do Milovic
Muzeum vojenského prostoru v Milovicích připravuje na příští rok rozšíření své expozice o repliku slavné standarty Pluku útočné vozby – symbolu jedné z nejdůležitějších kapitol milovické historie.
Výroba standarty, včetně žerdě a stuh, je však finančně velmi náročná. Proto muzeum připravilo sadu historických pohlednic, jejichž koupí (25 Kč za kus) můžete na návrat standarty do Milovic osobně přispět.
Pohlednice jsou k dostání v Turistickém informačním centru Milovice.
Podpořte společně s námi návrat standarty Pluku útočné vozby do Milovic.
V článku byli použity texty a fotografie z výstavy Předání standarty Pluku útočné vozby od autorů Jaroslava Špitálského a Zdeňka Votavy. Výstavu můžete shlédnout v Muzeu vojenského prostoru v Milovicích.
Oslavy 80. výročí osvobození. Povstání na Nymbursku 1945
V sobotu 10. 5. 2025, 13:00 – 15:00 se před kostelem sv. Kateřiny Alexandrijské v Milovicích.
Hlavním bodem oslav byla dynamická ukázka z bojů mezi českými povstalci a německou armádou na Nymbursku v květnu 1945.
Kromě samotné bojové ukázky si diváci budou mohli prohlédnout zhruba 25 kusů auto-moto veteránů, výstroj a výzbroj účastníků
Akci navštívilo zhruba 400 návštěvníků
Přednáška – generál Karel Kutlvašr, vojenský velitel Pražského povstání
Kdy: 1. 4. 2025, 18:00 – 19:00
Kde: Muzeum vojenského prostoru v Milovicích na adrese: Náměstí 30. června 507, Milovice.
Město Milovice uspořádalo přednášku novináře Pavla Švece o životě legendárního velitele Pražského povstání – generála Karla Kutlvašra, který část své kariéry prožil v Milovicích.
Přednášky se zúčastnilo 14 posluchačů.
Přednáška: Nebezpečné dědictví VVP Mladá
Kdy: 25. 2. 2025, 17:00 – 19:00
Kde: Muzeum vojenského prostoru v Milovicích na adrese: Náměstí 30. června 507, Milovice.
Přednášku mjr. Ondřeje Finka o práci pyrotechnika PČR a nálezech munice na území bývalého Vojenského újezdu Mladá.
Přednáška se uskutečnila v našem muzeu a navštívilo jí 23 posluchačů
VSTUP ZDARMA
